- Inzerce -

Temetiv: Nočný pochod krajinou

Hudební paměti na rozjímavé mládí mezi post-industrialem a black metalem v podání prominenta pražské nezávislé scény.

Není těžké říci, že blackmetalový skladatel Vladimír Pavelka (alias Infernal Vlad) patří v současnosti k jedněm z mezinárodně nejznámějších postav pražského kytarového podzemí. Pavelkův rukopis sice nijak výrazně nevybočuje z tradice černého kovu, i tak ale jeho výpravné míšení melodických linek a jednoduchých vzorců rytmických kytar, zabíhajících až do sitárových barev, vykazuje vyzrálou osobitost. Pozornost si vydobyl zejména jeho dlouholetý projekt Cult of Fire, který od pro žánr typického satanismu rychle přešel k zanícenému průzkumu transgresivních indických spiritualit, jehož si celorepubliková i mezinárodní kritika právem cenila zejména na počinu मृत्यु का तापसी अनुध्यान („Asketické meditace smrti“, 2013). Hudebník však nepracuje jen s intimitou jihoasijských mystérií, ale rád skrze jiné projekty (The House, Vladimír Pavelka) zpřítomňuje i stejně niterné vzpomínky na mládí a dětství strávené v rodném východoslovenském Svidníku. Na nejnovější, takřka třičtvrtěhodinové desce Nočný pochod krajinou, vydané zatím pouze digitálně vlastním labelem Beyond Eyes, pak Pavelka pod svým novým projektem Temetiv pokračuje v rozvíjení tohoto druhého zdroje své inspirace. Zavede nás na mladické noční procházky, při nichž byl dle vlastních slov doprovázen jen hudbou takových klasiků temné elektroniky jako Aghast, MZ. 412, Lustmord či Burzum. Při tomto vzpomínání tak metal ustupuje darkambientním texturám syntezátorů (tvořících všudypřítomné jemné základové drony i melodičtější elementy), samplů a field recordings, jimž dodávají živost zejména simplicistní linky akustických i zkreslených kytar.

První epizoda Opar nad starým pravoslávnym cintorínom buduje záhrobní atmosféru lehkou gradací syntetických varhanních tónů a samply ortodoxních chorálů, plíživé procházení mezi náhrobky pomáhá evokovat i vkrádavý akustický motiv. Z mrtvolného klidu jsme vytrženi prosvětlenou scénou jemných zvonků, kolíbavého drnkání a vzletného leadu elektrické kytary, i tak ale poslech zakončujeme v úvodních hřbitovních náladách. Následující Nočný pochod hustým lesom v Nízkych Beskydách i přes svůj název dýchá volně skrze kombinaci pulzujícího dronu, repetitivního vydrnkávání a rezonujících dřívek, nad níž hladce tančí táhlé výšky. „Vietor sa pohráva konármi stromov, dnes sa určite nevrátim domov“, zaznívá odevzdaně v půli skladby poklidná recitace. Na ni naváže melancholický lehce přebuzený riff s éterickými údery zvonků a programovaných bicích, zatímco šelest činelů buduje patřičnou zvukomalbu k tématu básně a vyšší elektrické melodie dávají pasáži i nádech dobrodružnosti. Zmráka sa nad horami vyčnívá hutnými zvuky nočního lesa, z nichž se dere tajuplný motiv píšťal, jenž je skrze skladbu dále hojně studován smyčci, syntezátory a čistými kytarami. Autorovo blackmetalové zázemí se nakonec naplno projeví až ve finální kompozici Nočná búrka, v níž se rozprostře pomalu plynoucí pásmo řádně zkreslených kytar, šeptavých zastřených vokálů a bicích s dvojšlapkou, zahalené tenkým obalem záznamů bouřky. Rytmické smyčky dodávají tracku rozjímavou hypnotičnost, zatímco vrstvy melodických linek v Pavelkových vzpomínkách nalézají i romantickou nostalgii.

Pavelka se zde nesnaží tvořit divoce experimentální dílo zásadně měnící pravidla black metalu či post-industrialní hudby ani svých vlastních kompozičních postupů. Produkuje především kvalitní meditativní plochy určené pro autorovu i posluchačovu introspekci a atmosférický doprovod na nočních (imaginárních či reálných) toulkách. Jeho svidnícké paměti o pochodech a hudbě představují ale i vítané sonické okénko do jinak uzavřeného světa často velmi solitérních posluchačů i tvůrců alternativní elektroniky mimo kulturní metropole, do světa, který je spíše než kosmopolitním životem lemován vnitřní usebraností a její specifickou krásou. Nočný pochod krajinou zkrátka tvoří příjemný a provzdušněný mix darkambientních i metalových elementů, aby se v něm bylo možno oddat poklidnému a ničím nerušenému přemýšlení.

Temetiv: Nočný pochod krajinou
Beyond Eyes (https://beyond-eyes.bandcamp.com)


Marian Palla: Na hudbě není důležité, co zazní a jestli vůbec

Když jsem se měl učit, tak jsem hrál, a když jsem se dostal na konzervatoř, tak jsem zase maloval. Teď mě napadá, co budu dělat, až tu nebudu, uvažuje moravský umělec.

Může být krize krásná?

V Kampusu Hybernská bude ve středu a čtvrtek prostor pro hudbu, zvuk a udržitelnost.

Dlouhé stíny, odcházející světlo a skicář nočních můr Davida Tibeta

Do Prahy se v listopadu vracejí Current 93. Po osmnácti letech vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy.

Kytara řítící se z kopce

Marc Ribot hvězdou třídenního festivalu v Labské filharmonii.

Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.