- Inzerce -

Thanos Chrysakis / Chris Cundy / James O’Sullivan: Asphodels Abide

Thanos Chrysakis / Chris Cundy / James O’Sullivan: Asphodels Abide

Aural Terrains (www.auralterrains.com)

 

Již po několik let v Anglii usazený světoběžník řeckeho původu si v posledních letech spíše již jen neuspěchaně evolučním způsobem rozvíjí vlastní estetiku v oblasti experimentální elektro-akustické improvizace, jednak vlastními projekty a nahrávkami a také i skrze dramaturgii svého labelu Aural Terrains, jenž patří k těm s trvale vysokým kvalitativním standardem.

Ty tam jsou však dnes doby téměř mystického hledaní „absolutního ne-idiomu“, dnes se přistává zase více na zemský povrch, kde to prostě drhne a chrastí i podle nejbanálnějších fyzikálních zákonitostí a někdy i podle žánrových zlozvyků samotných hudebníků, byť jde nejčastěji o volně pojatou improvizaci na základě zkušenosti ze současné vážné hudby či z také různě se vyvíjejícího freejazzu. Do toho je tu vedle O’Sullivanovy kytary a Cundyho arzenálu plátkových dechů také Chrysakisův laptop a syntezátor oscilující mezi ambientním dobarvováním, liveprocessingem, vzpomínkami na analogovou historii kosmische musik a noisovymi hradbami. Intenzita může být někdy stejně vysoká, jako je jindy nerozhodná sonicky statická pasivita, oba póly jsou tu však oproti namátkovým běžným reálným skutečnostem velmi epické a sdělné.

Album ale může být shrnuto tak, že barev se sice odehrálo mnoho, avšak ve stále podobné intenzitě. Tato hudba by si dost možná zasloužila o poznání větší množství dynamické exprese/menší množství komprese… To jsou ale spíše hnidopišské názory na zpracování nahrávky, muzikantsky jde každopádně o nebývale skvěle sehrané trio, které umí z rukávu ve správném čase vytáhnout mnoho pěkných, překvapivých a osobitých triků.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.