- Inzerce -

Thanos Chrysakis: Manifold Vista

Řecký soundartista a improvizátor usazený v běloruském Minsku, Thanos Chrysakis, o sobě dává letos vědět nebývale ambientním albem.

V rámci Chrysakisova dlouhodobého konceptu se ani tentokrát nedozvíme nic navíc než titul Manifold Vista a názvy pěti elektronických kompozic, jejichž obsah mi přijde spíše jen povrchně poetický. Nezbývá tedy opět, zřejmě v souladu s autorovým přáním, než se zaměřit pouze na zvuk samotný. Nejdelší skladba je ta úvodní a titulní a již v ní nás překvapí oproti dřívějším Chrysakisovým sólovým nahrávkám výraznější redukcionismus. Táhlé čistě digitální struktury v ní jen občas naruší špinavější zvuk, ze kterého můžeme odvozovat možný původ některé vrstvy v terénních nahrávkách, jež prošly mnoha úpravami, jinak zde nasloucháme spíše kreacím ze syntezátorů či neurčitému granulárnímu samplingu. Mezi dlouhými průběhy ovšem můžeme pozorovat i nenápadnou práci se zajímavými harmoniemi ve vnitřních hlasech celkově ambientního proudu, místy vývoj ovlivní i basovější part. Ovšem na větší kontrasty či expresi, jak je známe ze dřívější Chrysakisovy tvorby, se v tomto toku místo příliš nenachází.

Následující Perrenial Cartography přinese spojení digitálně zrnitých vyšších vrstev s hlubším partem opatřeným bohatým reverbem, sónickou statičnost narušují jen drobné harmonické změny. Track Alluvium pak vypravuje příběh především přelaďujících se syntezátorových partů, aby na nás následně vyskočil mohutnější zvuk skladby Abyss Filled with Light. Mezi jemně pulzujícími basy a vysokými frekvencemi se tu odehrávají především proměny různě šumových efektovaných struktur, někdy se sečtou či vygranulují v tónový příspěvek, avšak především jde o líčení jejich kypění, poryvů a mlžného převalování.

Závěrečný kus Afterglow stojí dlouho na jednom různě filtrovaném partu bohatém na vyšší harmonické frekvence, okolo něhož se ale ozývají drobnější elektronické motivy dodávající celkovému dění patřičné „přírodní hemžení“, pozorný posluchač si ale všimne i terénní nahrávky cikád či syntezátorových fines. Deska Manifold Vista se tak s námi rozloučí, abychom získali prchavý pocit jakéhosi velkého děje, pro něhož nemáme slova. Pocity nejasného prožitku tak povedou zřejmě k opakovaným poslechům, při nichž se vždy najde něco nového, co může provokovat naši imaginaci, přestože autor oproti své starší tvorbě ubral na množství a hustotě výrazových prostředků. Ty stávající má rozhodně perfektně vyladěné i sladěné, posuďte sami.

Thanos Chrysakis: Manifold Vista
Aufabwegen (https://aufabwegen.bandcamp.com/album/manifold-vista)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.