- Inzerce -

Tibetan Red – The Oval Language – Das Syntetische Mischgewebe: The Breath of the Hydra

Hodinová porce překvapivé souhry tří experimentálně elektronických projektů.

Hlavním impulzem k napsání této recenze bylo mé pražské setkání s německou manželskou dvojicí Katji a Petera Johnových, členy projektu The Oval Language. Vyprávěli jsme si o hudbě, nových deskách a hlavně o jejich nejnovějším počinu. Kořeny jejich zvukového experimentování sahají do poloviny osmdesátých let, ale nahrávky začal John aktivně vydávat až od roku 2000. Dlouhodobá symbióza s projektem Das Synthetische Mischgewebe Guida Hübnera je znát na první pohled. Začátky jejich dlouholetého přátelství sahají ještě před pád Berlínské zdi, kdy si společně vyměňovali audiokazety s experimentální hudbou. Ta byla v té době velmi těžko k sehnaní a je přirozeně zajímalo, co se tvoří na druhé straně železné opony. Později se začali setkávat na stejných pódiích, až začali společně i hrát. Připomeňme například jejich desku Sprechzimmern z roku 2015, na níž účinkoval i Ralf Wehowsky (vyšlo na Scrotum Records).

Nyní se ale tandem rozhodl společné nahrávání  obohatit navíc o účast též po léta spřízněného Salvadora Francesche, Kanaďana katalánského původu tvořícím pod jménem Tibetan Red. Jím si byl Hübner jist, že i když jsou hudebně i technicky velmi odlišní, může od něho očekávat širokou zvukovou paletu, která bude ve výsledku výborně korespondovat s vokály Peter Johna. Smysl spolupráce tu nikdo neviděl v jakémkoli soupeření, kdo bude obsahově nebo jinak dominovat, ale především ve výsledku odlišném od sólové tvorby každého z aktérů.

Jejich album The Breath of the Hydra je záměrně komponované jako jediný hodinový kus. Guido (DSM), který dodal celé “Hydře” směr, mix a zároveň toto několikahlavé uskupení stvořil, mi prozradil, že hlavním důvodem pro takovou formu bylo, aby posluchači nepřeskakovali po částech, ale vyslechli si opravdu celou kompozici. Osobně bych chtěl zejména vyzdvihnout dva momenty: temný úvodní part do momentu, než se rozezní vysoké chrastivé tóny, a taktéž závěrečnou část po čtyřicáté minutě. V ní se strojová rytmická pulzace a ze stran přicházející dýchání prolnou s plíživým temným dronem, jenž se svým růstem přinese též hlasy volající zdaleka i křičící zblízka. Tato část pak graduje až do velkého finále. Celý materiál je brilantně smíchaný, až působí jako příběh o několika kapitolách. Výsledná hodina je skvěle kompaktní.

The Breath of the Hydra vnímám jako kreativní a vyspělé experimentální dílo, na němž se přirozeně a s lehkostí přechází mezi drony, field recordings a ambientem. Po celou hodinu tu lze objevovat stále nové a nové rozličně barevné zvukové krajiny.

Tibetan Red – The Oval Language – Das Syntetishe Mischgewebe: The Breath of the Hydra
attenuation circuit (https://www.attenuationcircuit.de)


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.