- Inzerce -

Tomáš Procházka: Basující mutant

V minulém díle našeho seriálu představil Milan Guštar minibaskytaru Ashbory s gumovými strunami. Bizarní nástroj je zajímavý nakonec právě také tím, že byl a stále je vyráběn a lze ho zakoupit a to dokonce i v českých (internetových) obchodech s hudebními nástroji. Následující instrument byste ale v nabídce prodejců hudebních nástrojů hledali marně, i když by mohl dříve zmíněnou Ashbory bass vzdáleně v něčem připomenout.

Jedná se o Dijbass amerického bubeníka, perkusisty a hráče na různé etnické nástroje Andyho Grahama. Vynálezce a jediný interpret Dijbassu působil od osmdesátých letech jako bubeník v různých rockových a funkových formacích. V roce 1991 vydává bubeník Grateful Dead Mickey Hart slavnou nahrávku Planet Drum – po jejím poslechu se z Andy Graham stává nadšeným vyznavačem world music. Přicházela devadesátá léta a každý pořádný osvícený bubeník musel mít doma djembe nebo darbuku. Andy si k obligátnímu perkusivnímu setu přidal ještě australské didjeridoo, které také po 2000 letech (podle některých údajů dokonce po 40000 letech!), zaznamenalo značný vzrůst popularity.

Andy Graham dal všechny své nástroje dohromady a sedě za bicí soupravou, fouká ještě zároveň do několika trubek didjeridoo, upevněných ve speciálním stojanu.

Je zajímavé jak západního hudebníka hrajícího na tento nástroj často napadá, jak zaměstnat volné ruce, když přece didjeridoo nemá žádné klapky, které by se musely mačkat. Samo vyluzování zvuku na dutou větev, kterou v podstatě tento nástroj, je poměrně fyzicky náročné a má zároveň pozitivní účinky na organismus. Má v podstatě parametry sportu.

Západní hudebník si tedy k pomyslné jízdě na rotopedu přidá ještě vzpírání, protože ruce má ještě volné. Takové je už zřejmě povaha celého našeho konání.

Andy si kromě perkusí ke hře na didjeridoo přidal ještě speciální nástavec, který trochu vzhledem připomene africkou koru, vydávaným zvukem pak spíš brazilské berimbau nebo na podobném principu vyrobený “akustický rám” Pavla Fajta. Zmíněný rám je možno rozeznít i smyčcem, jak můžete sami vidět v tomto videu:

A nyní už se dostáváme k hlavnímu tématu tohoto příspěvku, páně Grahamovu nejpodivnějšímu vynálezu – hybridu basové kytary a didjeridoo.

LRG 29_4_11_02

The Dijbass je zhotoven z eloxovaného hliníku a jeho duté tělo je vybaveno systémem zvukových přepážek, tak aby se do zhruba šedesáticentimetrového těla nástroje vešel vzduchový labyrint odpovídající průměrné délce didjeridoo, která činívá asi 1,3 metru.

Náústek je rovněž hliníkový a uvnitř nástroje se skrývá zabudovaný kondenzátorový mikrofon, který snímá zvuk trubky. Basová část nástroje je snímaná běžným elektromagnetickým snímačem- bezpražcová baskytara s krátkou menzurou tvoří vlastně obal nástroje dechového. Ladící mechanika je umístěna dole, aby kolíky nepřekážely hráči při foukání. Speciální kobylka umožňuje zvýšit uchycení obou prostředních strun pro případnou hru smyčcem. Po straně nástroje je soustava ladících děr, které slouží k přelaďování dechové části nástroje chromaticky od H do F.

Celý nástroj si Andy při hraní opírá o zem, nebo je možno ho upnout do speciálního stativu.

Zde vizme tento podivuhodný nástroj v akci:

 


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.