- Inzerce -

Tři americké novinky francouzského labelu RogueArt

Altsaxofonista Rob Brown vydal u RogueArt hned dvě alba naráz, a to v jeden den, 9. října. Na svém prvním albu pro sólový altsaxofon vzdává hold mořskému živlu, s kvartetem pak doluje free jazz z prodloužené míchy. Pianistka a skladatelka Myra Melford nás se svým Kvintetem Ohně a Vody učí od 3. listopadu naslouchat zpívajícímu Světlu. Všechna tři alba jsou studiová.

Rob Brown se narodil ve Virginii v roce 1962. Ve dvaadvaceti se přestěhoval do New Yorku a výrazným způsobem obohatil tamní avantgardní scénu. Vede vlastní formace, jako sideman spolupracoval a spolupracuje s takovými osobnostmi, jakými jsou Cecil Taylor, Anthony Braxton, Bill Dixon, Hamid Drake, Matthew Shipp, William Parker, Craig Taborn či Whit Dickey. Zhusta se podílí také na projektech rozličných tanečních skupin, básníků a dalších umělců. Pro label RogueArt pod svým jménem natočil dosud pět alb, jako sideman hraje na dalších čtyřech titulech od Matthewa Shippa a Williama Parkera.

Rob Brown je bezpochyby mistrem hry na altsaxofon a na sólo album se přesto čekalo až do letošního roku. Osmapadesátiminutové album Oceanic hýří neuvěřitelnou škálou saxofonového výraziva, přičemž tak evokuje lidskou řeč při dramatickém monologu, hlasité artikulaci rozbujelých myšlenek. Ve čtyřvěté suitě Oversea Undersea navíc vstupuje do dialogu sám se sebou. Melodickou barevnost klidu a příjemného rozpoložení staví proti hrůznému kvílení, chrlení, až hysterii, smířlivost a vlídnost se střetává s naléhavostí osudu, který se pokouší umělec zahnat. Nedaří se mu to ani v následujících skladbách Marine Life Encouter a Adrift, v nichž střípky lahodných melodií a očekávání nedokáže stmelit, neboť jsou vzápětí rozmetány brunátností, překotnými vášněmi a čímsi jako chrlením krve a slin. Až v Tacking and Jibing zvítězí melodická vlídnost a dokonce hravá až skotačivá nálada, aby se v závěrečné Gathering Breeze vynořilo spirituální téma. Protagonista jej nechává nejen vypučet, ale také rozbujet až do všeobjímající náruživosti a proudu bezmála rockové energie a razance!

„Pokaždé, když slyším Roba, reaguju stejně: kdo je ten chlap?“ říká bubeník Chad Taylor. „Rob je jediný saxofonista, kterého znám, jenž vytáhne saxofon z pouzdra a hraje okamžitě na sto procent. Žádné zahřívání! Žádné hledání toho správného tónu!“ A Chad Taylor ví, o čem mluví. Je kmenovým členem Brownova kvarteta. Stejně jako trombonista Steve Swell a kontrabasista Chris Lightcap, známý např. z tria kytaristy Willa Bernarda.

Hodinová stopáž novinky Oblongata je oslavou intelektuálního free jazzu. Vychází z frází a energie hard bopu, melodických sazeb unisono, přemýšlivé propracovanosti, freejazzový oheň pak vzplane v sólových altsaxofonových a trombonových chorusech, jako je tomu hned v úvodním tracku 501 Memo. V následujícím Who Goes There se odehrává mezi dechaři rozhovor v rytmu chůze, v závěru už ale zběsile utíkají. Freejazzoví muzikanti dokáží také vzdát hold ženě, skladba Roxanne je melodicky a lyricky lahodná, barevně i narativně bohatá, s výtečnými sóly též kontrabasisty. Sleeping Curve představuje opět intenzivní, náruživý rozhovor, do kterého se výrazně zapojuje také bubeník. Titulní sedmiminutovka Oblongata je přímočarejší, až karibsky roztančená, se sóly vyzařujícími radost. Stejně tak Interjection je sycen odlehčeným free jazzem, a i když nabývá na intenzitě až eruptivnosti, je prosvětlený a vzdušný. Před závěrečnou, melodicky frázovanou hardbopovou jízdou Pilling On album vrcholí více než osmiminutovým majstrštykem Stills. Po bubenickém antré a kontrabasovém zahušťování smyčcem vykouzlí dechy společně jakousi kvazistředověkou melodii, již pak saxofonista a trombonista rozvíjejí v sólových chorusech.

Myra Melford´s Fire and Water Quintet navazuje s plnou parádou novým albem Hear the Light Singing na loňský opus For the Love of Fire and Water. Pět nových kompozic, které tvoří pětivětou suitu Insertion One až Five, jsou opět postaveny na divoké energii, jež kreativitu ani v nejmenším nepotlačuje, ba naopak! Je až ohromující, kolik emocí ruku v ruce s neomezenou tvůrčí fantazií dokáží ze sebe aktérky vydolovat. Pianistka Myra Melford, kytaristka Mary Halvorson, saxofonistka Ingrid Laubrock, violoncellistka Tomeka Reid a bubenice Lesley Mok, která vystřídala Susie Ibarru, rozezpívaly vskutku i světlo. A ty, posluchači, otevři uši dokořán!

Byť je základem hudby kvinteta free jazz, nijak to nebrání propracovanosti a štědrému zvukobraní. Zářným příkladem budiž hned úvodní desetiminutovka Insertion One, v níž zvukové kouzlení sopránky či kytary bere až dech. Dvojkou prostupuje vážná hudba, přičemž violoncello je syceno až židovskou tesknotou a tenorsax i dvojhlasá kytara s mocnou rytmikou dodávají dramatickou jazzovou hutnost. Insertion Three A+B na ploše více než 18 minut vaří neobyčejně chutnou krmi z neidiomatické improvizace, kytarového noise, soudobé hudby a free jazzu. Vášeň se tu střídá s ponorem a meditací, kdy i bicí v sóle křehnou, erupce, změť a zurčení přecházejí v dynamické fráze a strhující pulsaci. Kvinteto dokáže udržet napětí po celou dobu, neboť neustále překvapuje nečekanými proměnami. V následující Insertion Four vítězí jazzový impresionismus, který posluchače pohltí zase jinak, sopránka tu navíc zní jako flétna. V závěrečné Five přichází ke slovu opět „soudobka“, a to poměrně výrazně, poté se ale přece jenom rozbují doslova jazzová horečnatost, směs freejazzové překotnosti i hardbopového tahu. A roztančeného světla.

Rob Brown: Oceanic
Rob Brown Quartet: Oblongata
Myra Melford´s Fire and Water Quintet: Hear the Light Singing
RogueArt https://roguart.com/


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.