- Inzerce -

Venetian Snares: Thank You For Your Consideration

Také v letošním roce připravil kanadský breakcorový maestro Aaron Funk aka Venetian Snares pro své fanoušky novou kolekci zpřelámaného elektronického šílenství. Název alba přitom dovysvětlila Funkova sdělení na internetu: „Jsem najednou ve velmi vážných finančních potížích. Pokud Vás někdy má hudba potěšila, uvítal bych co nejdříve vaši pomoc.“ V Čechách si jeho vystoupení mohou fanoušci progresivní elektroniky pamatovat například z pražského festivalu Stimul.

Nové album tedy vychází dokonce i mimo Funkův domovský label Planet Mu, nejjednodušším způsobem zajišťujícím možnost rozhodování i pro posluchače, pouze na Bandcampu za libovolnou částku včetně nuly (name your price). Řada aktuálních internetových zpráv svědčí o tom, že se fanoušci podporu svého oblíbeného umělce snaží brát zodpovědně.
 

 
Lze říci, že jde o album syntetizující různé tvůrčí linie, které lze v diskografii Venetian Snares sledovat. Máme tu nekompromisní syntezátorové riffy a průběhy, které vytvářejí společně s beaty nekompromisní klubové peklo. Basově wobblující groovy na liché počty dob jsou na denním pořádku. Přibližně uprostřed se nachází několik tracků, z nichž vyzařuje poněkud méně živelná energie, než jakou vyvolávají rychlé a rytmicky vycizelované zvukové proměny jiných skladeb na albu. Po jemnějších breakbeatech á la kompozice Sweet and Fruitful přijde dokonce syntezátorový ambientní kus bez jakýchkoli bicích, 09sept09, a v dramaturgicky nejsprávnějším momentu se tak proces příjemně zklidní. Pak se ovšem opět až do konce desky vrátí halucinační breakcore v mistrovsky pročištěné formě, která plně saturuje posluchačské touhy po náročné kompozici i taneční potřeby stabilního funkového cítění. Koneckonců klasické představitele funku s kosmickým image typu George Clintona a Parliament Funkadelic by těžko nějaký zvuk na tomto albu svým charakterem překvapil, avšak zde tyto zvuky podléhají často velmi odlišným kompozičním záměrům a většinou v mnohem rychlejších tempech. Dalším zábavným zvukovým plánem, který lze v této kolekci sledovat, je uplatňování jednoduchých zvuků á la General MIDI, třeba smyčců či akustických kytar. Ani tyto provařené barvy nemusejí vůbec směřovat k něčemu kýčovitému.

Závěr alba pak vyznívá jako smířlivé vytrácení. Předposlední kus Thousand Mile Stare se po divokém breakbeatu dlouze vytrácí v syntezátorových pobubláváních v mnoha různých frekvencích, aby se na samotný závěr připojily ještě romanticky psychedelické syntezátorové plochy s nahaleným neuměle zpívaným vokálem přes hluboký reverb. Rozloučení do ztracena.

Toto album zkrátka snadno vyvolává potřebu hledat v něm hlubší celkový skladatelský koncept. Každý si může lehce do tohoto dobrodružného a mnohobarevného hudebního příběhu promítat individuální představy a zkušenosti. Setkat se tu mohou kulisy s nocí ožívající klubové kultury, představy o různých matematických funkcích i o osobních emocionálních vzorcích, samozřejmě i vize abstraktních virtuálních prostorů. V tomto vertikálně i horizontálně členitém sektoru gibsonovského Matrixu ovšem vedle sebe žijí a kooperují pouze rozličné hudební jednotky, syntezátory, bicí automaty a samplery. Je skvělé nasadit si třeba jen imaginární elektrody, ponořit se do tohoto krásně dynamického dění v hudebním kyberprostoru a zařadit se s radostí mezi ty, kteří autora těchto epických scenérií mohou podle svých možností také ocenit.
 
Venetian Snares: Thank You For Your Consideration

https://venetiansnares.bandcamp.com

 


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.