- Inzerce -

Videa na víkend – 11. září dvacet let poté

Symbolický konec tisíciletí v předzvěstech, reakcích i reflexích.

Dlouhé 19. století skončilo až po čtrnácti letech století dvacátého, 20. století jako by vzalo konec po devíti měsících toho jednadvacátého. Svět se zase jednou nadobro změnil. A neříkejte, že jste to netušili předem, po bitvě je přece každý konspirátorem. Copak vás symbol dříve známý jako princ nevaroval?

K bezprostředním hudebním reakcím na útoky začalo docházet téměř okamžitě. Nechtěné prvenství má Sting, jenž si na 11. září naplánoval nahrávání koncertního alba. Útoky proběhly v ranních hodinách, v Toskánsku se koncertovalo ve večerních, připočtěme časový posun… Na pódium přicházel informován.

Již 21. září se vysílala benefice America: Tribute to Heroes.

Sonic Youth, skupina, jež svou formou výrazného newyorského patriotismu navázala na Velvet Underground a jež díky útokům přišla o zkušebnu na Murray Street (kusy motorů nešťastných letadel prý přistály přímo na střeše zkušebny), byla 7. října headlinerem benefičního koncertu v Bowery Ballroom.

Madison Square Garden hostila 20. října Concert for New York City. Headlinery programu, na němž se potkali členové Beatles i Rolling Stones, Woody Allen a mnozí další, byli The Who.

Písní inspirovaných nebo zmiňujících 11. září pochopitelně vznikla celá řada, jen Bruce Springsteen má zářezů přes půl tuctu. Wikipedie jich zná stovky…

…a zná i seznam těch, jež americký rozhlasový moloch Clear Channel Communications vzhledem k 911 doporučil nevysílat. Tady zase mají řadu želízek v ohni AC/DC, zajímavé ale je, že došlo i na Lennonovu Imagine. A tahle zrzavá coververze „Dylanovy pomsty“ je beztak zločinem proti lidskosti:

https://www.youtube.com/watch?v=_9W2nckrum0

Pojmout tragédii 11. září pohledem hudby se v roce 2002 pokusila Martha Bayle článkem Can We Find and Anthem for 9/11? (citováno odsud). Marnost takového hledání ilustruje nejedním příkladem…

…možná si ale nevybrala nejvhodnější žánrové vody. Jacob Stockinger má za to, že duch 11. září nejlépe vystihne klasika.

Co se týče „soudobky“, reagoval na 11. září například Steve Reich

…zatímco Karlheinz Stockausen podle některých až do smrti nevystoupil ze stínu, do nějž sebe sama uvrhl tím, že útoky označil na největší umělecké dílo všech dob.


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.