- Inzerce -

Videa na víkend

Jak jsem psal včera, můžeme se na podzim těšit na Stimmung, multikulti rituál Karlheinze Stockhausena s božskými jmény jako Usi-Afu, Grogoragally nebo Hina-a-Tuatua-a-Kakai. Jelikož jde o hudbu částečně improvizovanou – na základě modelů, textů a instrukcí – vznikne s každým provedením trochu jiný výsledný tvar. Takto zní v podání ruského Souboru Dimitrije Pokrovského. Tento ansámbl vznikl v sedmdesátých letech a zaměřoval na autentickou rekonstrukci ruského lidového zpěvu a jeho vykopávání zpod nánosu romantického kýče. Od etnografického repertoáru ovšem neměli daleko k dalším hudebním světům, takže zpívali Stravinského, Martynova a další.

Takto zní a vypadá v jejich podání ruský vesnický masopust:

  

A takto Stockhausenovo Stimmung:

  

Skladba Stimmung se celá odvíjí od prodlevy na tónu B, a její předchůdce můžeme hledat mezi dalšími „jednotónovými“ kompozicemi. Stockhausen se již dříve seznámil s LaMonte Youngem a jeho věčnými prodlevami. Můžeme ale hrabat i hlouběji do historie, třeba k baroknímu Henrymu Purcellovi a jeho Fantazii na jedné notě.

 

O scéně experimentální hudby v Arménii se toho zde, myslím, moc neví. Takže Radio Jerevan hlásí, že takto se hraje a maluje v tamní Cafe-Art Gallery.

 

A ještě jedna arménská, tentokrát ke zklidnění.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.