- Inzerce -

Videa na víkend – Filmy a videa Nicka Cavea

Nové album Nicka Cavea mělo premiéru na youtube, fyzické nosiče musejí počkat do listopadu.

Lyric videím jsem se v této rubrice již věnoval, před pár dny se ale tento žánr dočkal korunovace. Nick Cave své nové album Ghosteen (přeložit lze jako Ducháček) poprvé představil veřejnosti právě formou dvaasedmdesátiminutového youtube videa, v němž z romantických kolorovaných mlh vylézají neostré kontury textů. Funguje to bezvadně – na žádný z listening eventů, které se odehrávaly zejména 3. října a Prahu minuly, jsem se sice nedostal, i domácí poslech s projekcí na bílou zeď ale udělal své. Caveova hra s kýčem – už ten návrh obalu! – je po pár minutách čímsi samozřejmým a pak už to jen krásně a pomalu, asi nejpomaleji v bardově diskografii, plyne. Víc se albu budeme věnovat v nadcházejících dnech.

Už svou předchozí studiovou desku, Skeleton Tree, Nick Cave premiéroval formou pohyblivých obrázků – na biják One More Time With a Feeling, v němž mimo jiné přehraje novinku píseň po písni, bylo třeba jít v určitý den, jako na koncert.

Koncertní snímek Distant Sky nahraný při dánské zastávce turné ke Skeleton Tree měl premiéru pojatou podobně, byť snad ne tak přísně.

Je nabíledni, že Cave si s filmem rozumí. Dvacet tisíc dní na světě také oslavil celovečerákem.

https://www.youtube.com/watch?v=72unNPbPRzs

Z posledních dvou studiových alb Bad Seeds je zřetelně slyšet uvolnění rytmických a aranžérských struktur, které si Cave a jeho geniální fámulus Warren Ellis osvojili při práci pro film a televizi. Počet soundtracků, u nichž nalezneme jejich jména, utěšeně roste.

https://www.youtube.com/watch?v=MieT8cNeXJA

Nezapomeňme na harrypotterovský zásah.

A na závěr ještě jedna objímačka.

 


Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.