- Inzerce -

Videa na víkend – Gustav Mahler

Hudba Gustava Mahlera jako inspirace pro postmoderní orchestrální kreace, jazz i soubor archivních počítačů, včetně pocty paní Almě.

Dnes slaví narozeniny Gustav Mahler, skladatel spojující 19. století s moderní dobou, inspirátor mnohých současných tvůrců a autor, který chtěl ve svých symfoniích zachytit celý vesmír. Hudební všežravost, s níž míchal bachovské motivy s lidovými melodiemi a inovátorským zacházením se zvukem orchestru, předznamenala lecjaký trend hudby současné. Poslechněme si pár takových inspirací.

Asi nejslavnějším mahlerovským ohlasem je Sinfonia Luciana Beria, především její třetí věta. Berio vzal třetí větu z Mahlerovy 2. symfonie jako základ a na ni naskládal koláž kratších i delších útržků hudby od Bacha po Vlacha, přesněji po Bouleze.

Americký klavírista Uri Caine, natočil v roce 1997 album Urlicht / Primal Light, kde Mahlerovy motivy rozpouští v nálevu z jazzu, volné improvizace, turntablismu a dalších ingrediencí. Zde kousek dokumentu o projektu.

A podobné žánrové střetávání z festivalu Sonata Islands

Do elektronického zvuku převedl před několika lety Mahlera Fennesz.

A na nedokončené 10. symfonii se vyřádil Matthew Herbert.

A výlet do technologické historie. Jedna věta 1. symfonie v podání souboru počítačů ZX Spectrum.

Filmovou poctu Gustavu Mahlerovi složil režisér Ken Russell filmovou fantasmagorií Mahler (1974), v níž takto ztvárnil umělcův pohřeb.

Režisér Jan Špáta natočil v roce 1981 o Mahlerovi sice ne tolik provokativní, ale přesto zajímavý dokument. Hovoří v něm mimo jiné Jan Klusák, jehož Variace na téma Gustava Mahlera (1962) jsou hudební rozborkou slavného Adagietta z Mahlerovy 5. symfonie. Bohužel se zdá, že na celých širých internetech není nahrávka Variací k dispozici. Snad v tom má prsty duch Almy Mahler, která údajně během vídeňského provedení díla rozčíleně s prásknutím dveřmi opustila koncertní sál.

Alma Mahler, s níž se Gustav oženil v roce 1902, byla sama aktivní skladatelkou. Hudební historici nemají tak docela jasno, zda se sama od sebe rozhodla po svatbě s komponováním skončit a zaujmout roli pečující matky, či zda to byl požadavek Gustava, který každopádně její komponování nebral vážně. Připomeňme si i její tvorbu.

https://www.youtube.com/watch?v=cAoz-wEz7Mk


Dlouhé stíny, odcházející světlo a skicář nočních můr Davida Tibeta

Do Prahy se v listopadu vracejí Current 93. Po osmnácti letech vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy.

Kytara řítící se z kopce

Marc Ribot hvězdou třídenního festivalu v Labské filharmonii.

Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.