- Inzerce -

Videa na víkend – Hardy Fox a The Residents

„Hardy již nic dalšího nenahrává. Ta éra skončila. Možná tím důvodem ani není smrt. Měl stále více pocit, že již naplnil svá osobní očekávání.“  Tato slova najdeme na osobních stránkách Hardyho Foxe, člověka, který spojil umění a mystifikaci v jeden celoživotní gesamtkunstwerk. Zemřel 30. října a krátce před svou smrtí oficiálně potvrdil letité spekulace mnohých, totiž, že právě on byl hlavním tvůrcem stojícím za hudbou skupiny The Residents. Ti se zrodili na přelomu 60. a 70. let v Kalifornii jako volný kolektiv experimentující se zvukovými (a často i filmovými) prostředky nejrůznější provenience. Vedle Hardyho Foxe byl druhým stabilním tvůrcem Homer Flynn. Oba celou dobu vystupovali jako obchodní zástupci a mluvčí skupiny skryté v anonymitě, nejčastěji za charakteristickými maskami očních bulev. Tato dvojice na sebe nabalovala dlouhou řadu spolupracovníků, včetně českých Už jsme doma.

Hardy Fox natočil také hudbu pod vlastním jménem, která v posledních letech zčásti vyšla u německého vydavatelství Klanggalerie.

Charakterizovat The Residents hudebně není snadné. Na jednu stranu k nim nelze přiřadit jednu konkrétní žánrovou nálepku, na druhou stranu určité charakteristické rysy se táhnou jejich bezmála padesátiletou kariérou: rozebírání popkulturních šablonek a jejich přesouvání do sféry surrealistických a psychedelických vizí, zručné zacházení s kýčem i hudebním neumětelstvím (zprvu nejspíš skutečným), konceptualismus, v němž je hudba součástí komplexního vyprávění. Následující výběr napříč historií skupiny o Hradym Foxovi a jeho společnících řekne více.

The Reisdents také skrze svá bizarní a hravá díla komentují společnost. Loňské představení The Ghost of Hope hledá paralely mezi rozvojem železniční dopravy a současných digitálních technologií. U obojího se lidstvo nechává okouzlit novými možnostmi a neuvědomuje si, že mohou vést k ošklivým kolizím.

A takto jsme mohli vidět The Residents (ve zmíněné spolupráci s domácími Už jsme doma a dalšími zdejšími umělci) v roce 1995 v divadle Archa.

Na 9. února příštího roku je ohlášen koncert The Residents v pražském Paláci Akropolis. Zatím se nezdá, že by bez Hardyho Foxe skupina končila. Otázka, kdo za ní stojí, tak je zase aktuální.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.