- Inzerce -

Videa na víkend – Palestina

Hiphop, symfonie i improvizace od břehů řeky Jordán.

O Palestině se doslechneme především v souvislosti s tamními konflikty, které letos opět nabraly na síle. Zároveň však jde o kultur, která žije vyvíjí se, byť ve specifických, nepříliš laskavých podmínkách. A k tomuto životu patří i hudba. Pro některé je prostředkem k vyjádření politických postojů, pro jiné únikem od nevlídné reality a pro ty, kdo z Palestiny odešli do různých koutů světa, poutem s rodnou zemí. Udělejme si malý exkurz napříč žánry.

Zpěvačka a instrumentalistka Kamilya Jubran spojuje zázemí v arabské klasické hudbě se zkušenostmi z jazzu a dalších žánrů. Zde v mezinárodním triu, kde se klasické arabské loutny oud a vokály potkávají s baskytarou a elektronikou.

Pharoah Chromium, vlastním jménem Ghazi Barakat kombinuje elektroniku s vlastní variantou tradičního dechového nástroje.

Potomek palestinských imigrantů do Kanady, John Kameel Farah je skladatel a klavírista věnující se soudobé i starší hudbě a komponující pro koncertní či taneční pódia.

 

Skupina Tashweesh spojuje videoart s hlukovými kompozicemi. Zde živě z Rámaláhu.

Důležitou roli hraje v Palestině hiphop jako prostředek zábavy i politického vyjádření. K průkopníkům patří skupina DAM.

Až ke spolupráci s Kronos Quartetem to dotáhli Ramallah Underground. Zde syrově naživo.

A obrázek o palestinské taneční hudbě si můžete udělat i z tohoto dokumentu.

Palestinská hudební kultura je součástí širší tradice arabské klasické hudby. Nevyhnula se ale také mísení se západní kompozicí. Jedním z takto ovlivněných autorů byl Youssef Khasho, vychovaný ve františkánském sirotčinci, jenž je autorem Jeruzalémské symfonie z roku 1968.

Další palestinský rodák Mounir Anastas získal nejprve hudební vzdělání v křesťanské klášterní škole, načež se odešel vzdělat v modernistických trendech do Paříže ke Xenakisovi.

A podobným stylovým směrem zavál osud také Samira Odeh-Tamimiho.

Donia Jarrar, vystupující také pod jménem Phonodelica, ve své tvorbě mísí improvizaci s kompozicí a hudbu s tancem a videem. Svou dokumentární operu Seamstress postavila na vyprávění palestinských žen a dívek.

Donia Jarrar také vyučuje a zde je její student, jak trénuje skladbu od Aphexe Twina.

V roce 1990 vznikl Palestinský orchestr mladých, dnes rozrostlý v poměrně velkou instituci, který hraje západní klasickou hudbu starou i novější, třeba od současného britského skladatele Grahama Fitkina.


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.