- Inzerce -

Videa na víkend – Prší

Chvíli pršelo, všichni se radovali. Prší v koncertním sále i na plátně Vincenta van Gogha.

„Normální jaro,“ konstatoval suše otec zahrádkář. Ono taky nepršelo moc. Jen takový deštíček, teskní a medí si zároveň bluesman Jimmy Reed.

Kanadský skladatel Gordon Monahan prší i pod střechou.

Symbolicky prší Toru Takemitsu.

Sudden Infant, tentokrát v triu, upozorňují, že vody je leckde mnohem méně, než by bylo třeba.

https://www.youtube.com/watch?v=J-PMndUk2WQ

Bob Dylan právě vydává vyčerpávající box se záznamy vystoupení svého kočovného cirkusu Rolling Thunder Revue. První vinylovou vlaštovkou šňůry bylo kdysi elpíčko Hard Rain, které to dotáhlo až do supraphonské distribuce.

Psí vojáci měli v repertoáru hned pět písní s názvem Prší. Tady je někdo seřadil hezky podle pořadových čísel.

Už dlouho nebylo žádné jaksepatří dlouhé meditační video.

A co dělat, když venku prší?


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.