Videa na víkend přinášejí hudbu, která na první poslech neladí. Ale zkusme poslech druhý a další.
Uši a mozky obyvatel Evropy jsou již po několik staletí navyklé na takzvané temperované ladění, tedy na rozdělení oktávy na dvanáct stejných stupňů. Co se od tohoto systému odlišuje, nám zní „falešně“, aniž bychom museli být zběhlí v hudební teorii nebo akustice. Od narození prostě kolem sebe slyšíme hudbu ve stejném systému. A proto podléháme iluzi, že jde o jediný správný systém. A to je samozřejmě omyl, kterého si muzikologové i hudebníci všímají minimálně od počátku 20. století. Alois Hába, o němž jsme již na stránkách HIS Voice psali, se při formulování svých systémů čtvrt-, šestino- a dvanáctinotónové hudby inspiroval i tím, co slyšel v hudbě arabské, indické, ale také ve folkloru své rodné Moravy. Ovšem Hába nebyl jediný. Dodnes mnoho muzikantů zkoumá, co vše lze nalézt v prostoru mezi dvěma půltóny a jak jinak naporcovat frekvence, abychom získali nové barvy. Pusťme si tedy několik příkladů toho, že jiné naladění není důvodem k rozladění.
Mikrotonální odchylky v blízkovýchodní hudbě mohou být pro nenavyklého posluchače těžko postižitelné. Krátká přednáška vám pomůže najít odlišnosti mezi čtvrttóny v arabské, perské a turecké hudbě.
Inspiraci loutnou oud můžeme hledat u těchto specializovaných kytar.
Piano, které si můžete podle libosti přelaďovat i během hry.
Jedním ze skladatelů, jimž bylo temperované ladění těsné, byl La Monte Young, jeden z učebnicových zakladatelů minimalismu. Ten se kouzlu mikrointervalů naučil především z indické hudby.
Youngovo veledílo pro přeladěný klavír, The Well Tuned Piano, je bohužel v posledních letech ke slyšení nadmíru vzácně. Jeho vliv ovšem inspiroval další skladatele, jako je Michael Harrison.
Relativně snadno lze mikrotónů dosáhnout na smyčcových nástrojích.
Ale jemné ladění lze použít i u žesťů.
Nebo flétny.
Pro tvůrce elektronických hudebních nástrojů, které od 60. let tradičně pracují s klasickou klaviaturou, se také čas od času snaží přijít s ovladačem umožňujícím mikrotonální hru. Zde ukázka hned několika takových.
A na závěr jedna pocta Aloisi Hábovi. Jeho Suita pro čtvrttónový klavír v úpravě jazzových muzikantů z Berklee.