- Inzerce -

Videa na víkend – Ty konce

Něco překrásného se končí… třeba prázdniny nebo film.

A právě filmovým koncům jsou věnována dnešní Videa. Žebříčků těch nejlepších end credits je plný internet a každý je jiný. Můj favorit je tenhle guinessovský – po více než dvou hodinách se na plátně konečně objeví název díla.

Další pomalá jízda.

Shrnutí neshrnutelného?

Kult v protipohybu.

A chundelatý spořič.

Ještě jedna animace.

Po nás… potopa?

https://www.youtube.com/watch?v=XvuM3DjvYf0

Scénář a režie QT.

A na závěr návrat králíků ve slavných úvodních titulcích. Něco, ehm, překrásného se začíná.


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.