Krautrock prožívá svou renesanci nejen zvýšeným zájmem o tvorbu jeho někdejších gigantů a nové edice jejich raritních materiálů, ale také aktivitou četných nových projektů zabývajících se tímto starožitným hudebním stylem. Neokrautrock se většinou vyznačuje jistou mírou reflexe současné doby a často se nebojí použít i rozličné soudobé hudební a zvukové koření. Některé projekty pak na nějaké trendy fígle rezignují a i v novém tisíciletí hrají víceméně jako před nějakými čtyřiceti lety.
Jednočlenný projekt Vintage Cucumber tvoří Johannes Schulz z německého Templinu. Produkuje ten nejopravdovější krautrock, jako vystřižený z nejlepšího období sedmdesátých let minulého století. Přísný beat motorik, který neuhne ani na vteřinu z předem vytyčeného směru, stručná basa a klávesové drony v pozadí plus jednoduchá náladová kytara se staře znějícím chorusem – všechny ingredience správného krautrockového válu jsou tu pohromadě.
EP Wir fliegen zum Mond sestává ze čtyř skladeb o celkové délce necelých třiceti minut. Kromě zmíněných zvukových rekvizit už je tu ke slyšení pouze zpěv, který jediný poněkud narušuje iluzi, že posloucháme historickou nahrávku. Škrcený falzet si tu notuje s jinou barvou vysokého tenoru, což dodává zejména první písni Tanz der Sonne pikantní příchuť jemného humoru, těžko říct zda záměrného či nezáměrného. V závěrečné Wir fliegen zum Mond pak přejde falzet až téměř do “šmoulího” vokálu, hudební podklad ovšem na toto vtipkování nereaguje a vede si dál svou. I zvuk nahrávky je lehce zahuhlaný a celek tak tvoří dokonalou poctu starým záznamům ze sedmdesátých let s opravdovou patinou magnetofonového pásu.
Hudební materiál na Wir fliegen zum Mond připomene trochu Faust a snad o něco víc Neu!. Zabývá se však jen jedním aspektem jejich hudby, nemá potřebu v uzavřené hudební kapitole hledat originální postupy. Johannes Schulz vyrábí jakýsi krautrockový jukebox, který hraje esenci žánru v podstatě po libovolný časový úsek.
Vintage Cucumber: Wir fliegen zum Mond EP
(vintagecucumber.bandcamp.com)