- Inzerce -

William Parker / Conny Bauer / Hamid Drake: Tender Exploration

William Parker / Conny Bauer / Hamid Drake: Tender Exploration

Jazzwerkstatt (www.jazzwerkstatt.eu)

 

Klasický či spíše esenciální free jazz od mistrů daného žánru, kteří však mají nesmírný potenciál vstupovat i do jiných vod a z nich si přinášet neustále čerstvé pramínky. Spletité podhoubí z dob relativně vzdálených, jež vyrůstá až po výtrusnice směřující k dalším generacím.  Vskutku „něžné vysvětlení“, jak to má ve free jazzu chodit.

Živé vystoupení z newyorského klubu Roulette z února 2010 (vydané však až o tři roky později) obsahuje tři hudební útvary pojmenované příjmeními jednotlivých muzikantů, přičemž klíč k tomu, proč je zrovna jeden každý přiřazen zrovna k bubeníkovi Hamidu Drakeovi, kontrabasistovi Williamu Parkerovi či trombonistovi Connymu Bauerovi zůstává skryt, neboť jde o jednoznačně symbiotickou strukturu, kde nikdo není dominantní a ani v jednotlivých pasážích nehraje v pravém slova smyslu prim. První téměř pětadvacetiminutový kus má celkem uvolněnou atmosféru, kde se všichni navzájem proplétají a prorůstají jako kořeny stromů, aby se v jemných koříncích polehoučku konstruktivně vzdalovali od původního tématu a vraceli se zase zpět. Přibližně čtyřminutové intermezzo má výrazně avantgardnější, spojitě fragmentární až střepinovitý charakter. Ovšem i tady jsou ony střepiny zaoblené a nemají zraňující hrany.  Závěrečný opus přes celkovou stopáž 26:44 naopak postupně graduje a ve finále dostává neuvěřitelný drive, kdy to až bigbítově šlape, aniž by se ztrácela neuvěřitelná lehkost. To vše je dáno pochopitelně nesmírnou citlivosti všech zúčastněných. William se do svých hlubokých strun přes svou křehkost dokáže opřít s obrovskou razancí, Conny má dar kromobyčejné vzdušnosti nejen díky svému nástroji a Hamid přes svou mohutnou postavu dokáže bicí mnohdy jen polechtávat a přesto vytvářet dramatické kadence. Tahle hudba je dokonalým propojením všech živlů  – ohně, země, vody i vzduchu.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.