Projekt Folklore Tapes čerpá ze substrátu anglické lidové kultury.
Hvízdání přivolává vítr, někdy i hurikán: Odtud pochází tabu pro pískání na moři. (…) Ale nejen hvízdání. Ruth Tongue mi vyprávěla o strašidelné staré ženě, kterou znávala. Jednou ji zaslechla, jak stojí na kraji útesu a zpívá tajnou píseň s nikterak dobrými úmysly. (…) Trvalo dlouho, než mi Ruth svěřila záznamy těchto písní, a to jen pod podmínkou, že je nikdy sama nebudu zpívat, protože by to bylo příliš nebezpečné.
Pověrám, duchařským příběhům, čarodějnicím skutečným i smyšleným a dalším formám anglického folkloru zasvětila svůj život badatelka Theo Brown (1914–1993). Narodila se jako Jean Marion Pryce, dětství strávila v sirotčinci, odkud ji adoptovala jistá paní Brownová z hrabství Devon na jihozápadě Anglie. Právě této oblasti se Theo věnovala nejintenzivněji, zapisovala zde strašidelné příběhy a další folklorní útvary, které chápala jako cestu k pochopení kolektivního vědomí (či nevědomí) národa.
Badatelský odkaz They Brown se stal jednou z hlavních inspirací projektu Folklore Tapes, za nímž již více než dekádu stojí David Chatton Barker. On sám se snaží, aby Folklore Tapes nebyly vnímány jako vydavatelství, byť publikování nahrávek je jeho nejviditelnějším výstupem. V současné době je jich přes šedesát. První nahrávkou, vydanou v roce 2011 na kazetě ukryté ve vydlabané knize byla pocta dvěma devonským čarodějnicím z 19. století, Hannah Henley a Mariann Voaden. Barker a jeho hlavní spolupracovník Ian Humberstone na základě historických záznamů vybudovali zvukové krajiny vtahující posluchače do světa, v němž se běžný venkovský život míchá s mumlavou recitací zaříkávadel a zvuky neidentifikovatelných předmětů či bytostí.
Zatímco název Folklore Tapes může – zvláště ve Středoevropanovi deformovaném zdejším přístupem k lidové kultuře – vyvolávat očekávání rekonstrukcí lidových písní a tanců, to, co na nahrávkách slyšíme, má stejně blízko k lidovým baladám jako k britské tradici experimentální hudby. A v těchto vodách také Barker často hledá parťáky pro své nápady. Na zatím nejnovějším titulu se potkávají tvůrce psychedelického ambientu David A Jaycock a multimediální umělkyně pracující pod jménem Slug Milk. Jejich společná nahrávka je součástí řady mapující jednotlivá anglická hrabství. Jaycockovy elektroakustické koláže reprezentují Cornwall, zatímco Slug Milk nás svými drony vtahuje do jižního Yorkshiru. Cesta přes osmačtyřicet tradičních správních celků je tímto titulem zatím v polovině.
Do hry jsou vtahováni i lokální umělci coby nositelé tradic. Na albu Brown Wardle Hill, které vyšlo loni, se zvuky přírody prolínají s dechovou kapelou The Whitworth and Healey Vale Brass Band. Ta hraje repertoár odkazující k místním pamětihodnostem a příběhům sahajícím až do pravěku. Jako u mnoha položek z produkce Folklore Tapes si člověk nemůže být nikdy jist, co je skutečný historický pramen, co je tvůrčí reinterpretace či pocta, co je zcela nový proud imaginace.
Propojení s „rodnou hroudou“ bere David Barker někdy doslova. Pásky s nahrávkami, filmy či fotografie někdy zahrabává do země, aby tak získaly něco z genia loci, aby do nich vstoupili místní duchové. Teprve pak se materiály odnesou do studia k dalšímu zpracování. Vhodným materiálem může být sněhová závěj na horském vrcholku, jindy rašelina v Dartmooru, kde Theo Brown sbírala své duchařské příběhy. Třeba ty o strašidelných psech, jež byly inspirací pro Doyleova slavného Psa baskervillského.
Folklor si většinou spojujeme s idealizovaným venkovským prostředím, horami, loukami, lesy a poli. Svůj folklor ovšem mají i průmyslové oblasti a profese s nimi spjaté. Těm se věnuje volná série Industrial Folklore Tapes. Asi nejzajímavější položka v ní má název Springs a jejím tématem jsou pružiny. Na první straně nahrávky z roku 2017 jsme vpuštěni do továrny na pružiny v Rochdale, hrabství Lancashire. Do hluku strojů vyprávějí zaměstnanci detaily z výroby pokroucených kovových objektů. Na druhé straně pak promluví pružiny samotné, rozeznívané na mnoho způsobů. Ze zvukového dokumentu se plynule stává experimentální a úžasně barevná symfonie.
Že Folklore Tapes představují víc než jen společnost pro vydávání nosičů, je jasné z materiálů na jejich stránkách. Řada nahrávek vzniká na vlastnoručně vyrobené nástroje, hledání materiálu je koncipováno jako výzkumné výpravy s fotografickou dokumentací. Prezentace mají formu na půl cesty mezi kutilským divadlem a okultním obřadem.
Britské folklorní dědictví mělo vždy výraznou odezvu v hledačských žánrech, ať to jsou apokalyptičtí folkaři Current 93 či pop-anarchisté Chumbawamba. Folklore Tapes tuto symbiózu posouvají dál do originální formy kulturní geografie.