Přehlídky nových děl v Praze a Ostravě
Zajímavé kulturní podniky mají tendenci se houfovat, snad aby posluchačstvo mělo intenzivnější zážitek a mohlo pak po zbytek roku vzpomínat na hudební maratony. Letos v červnu tak nejprve dostane nová opera prostor v Praze, aby po pouhých několika dnech pauzy přesídlila do Ostravy.
Odložený konec světa: Opera Nova 14.–22. června v Praze
Festival Opera Nova navazuje na dva ročníky, které se konaly v letech 2018 a 2019. Pořádá ho Národní divadlo a jeho dramaturgicky-manažerskými hybateli jsou Jiří Rožeň a Maxim Belčikov. Hlavním lákadlem festivalu bude česká premiéra opery Le Grand Macabre Györgye Ligetiho. Groteskní vize konce světa podle hry Michela De Ghelderode měla být uvedena již v roce 2021, ale kvůli covidu k tomu nedošlo. Tentokrát snad již vše klapne a my se dočkáme konce světa v Breughellandu, o němž jsme již párkrát psali. Premiéra bude doplněna akcí Ligeti Late Night v podání Lukase Ligetiho, tedy skladatelova syna, který je sám komponistou, improvizátorem a muzikologem. Z novějších světových děl během festivalu zazní v české premiéře dětská opera s názvem Motýli z Terezína z dílny francouzského dirigenta a skladatele Charlese Baumstarka inzerovaná jako „novodobá verze slavného Brundibára Hanse Krásy“ a komorní opera The Yellow Wallpaper britské skladatelky Dani Howard. Dílo vycházející z textu spisovatelky Charlotte Perkins Gilman vydaném původně roku 1892 se točí kolem ženy trpící depresemi a izolované v místnosti pokryté titulními žlutými tapetami.
Festival Opera Nova uvede i dvě premiéry českých děl napsaných na objednávku. Oratorium Stvůry ve Vídni žijícího Šimona Vosečka doprovodí v Praze žijící ukrajinská umělkyně Valeriia Ryazanová video designem. Autorem opery Kafkův dopis otci je Jiří Trtík, jinak též zakladatel ansámblu STRO.MY, který se na provedení rovněž bude podílet. Celý program najdete na https://www.operanova.cz/
Až přijde kocour (k papiňáku): NODO 26.–30. června v Ostravě
Sotva vstřebáte nové opery v Praze, bude čas sednout na vlak a vydat se do Ostravy. Tamní bienále NODO neboli New Opera Days Ostrava se uskuteční již posedmé a Ostravské centrum nové hudby jej pořádá ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským
Program v Ostravě otevře Passion Pascala Dusapina, přepracování mýtu o Orfeovi odkazující zároveň ke slavné barokní operní verzi Claudia Monteverdiho. Vše ale prý bude jinak, než jsme z klasických verzí zvyklí. Ve světové premiéře zazní IMPACT, dílo slibující neobvyklou podívanou již svým podtitulem: Opera pro soprán, kaskadérku, závěsné techniky, orchestr, smíšený sbor a živou elektroniku. Podle autorského komentáře „přepracovává hrdinské kaskadérské kousky a filmová gesta známá z popkultury a odhaluje strach, zranitelnost a smrtelnost, které se v nich skrývají.“ Soudě podle dřívějších autorových děl půjde opravdu o působivou show.
The Little Lives irské skladatelky Ann Cleare nás zavedou do tajemné zahrady v jakémsi skotském městě, kde se skupina lidí ocitne uvězněna a ponechána napospas spekulacím.
Tři díla vznikla na objednávku festivalu: Ephemeral Pulse Iana Davise, označená jako „ambientní opera“, Až tu všichni budou Haštala Hapky s jazzovou instrumentací a Zaprodanec Františka Chaloupky. O něm byla řeč v nedávném rozhovoru se skladatelem.
Kolektivním dílem pak bude představení Hořký konec Russolův. Autorem libreta je filozof a teoretik umění Petr Rezek, který v roce 2022 zemřel. Dále se na věci podílí tým Opening Performance Orchestra, klavírista Miroslav Beinhauer a Luciano Chessa, Anna Clementi a Werner Durand hrající na futuristické hlučníky čili intonarumori. Opera nás zavede za slavným tvůrcem futuristické estetiky při jeho bolestivém hledání těch pravých hluků, při němž se musí prokousávat spoustou otravné hudby, která si na hluk jen hraje. Průvodcem mu bude kocour Giacomo a objeví se i zpívající Papinův hrnec. Celý program najdete zde: https://www.newmusicostrava.cz/cz/nodo/o-festivalu/
Českost s otazníkem
Oba festivaly se konají v takzvaném Roce české hudby, kdy se roky narození a úmrtí stávají inspirací pro vyzdvihování odkazu našich hudebních velikánů. Opera Nova se k jubilejnímu roku (poněkud nenápadně) hlásí a své české operní objednávky do něj řadí. Zakladatel Ostravského centra nové hudby Petr Kotík se na stránkách Ostravského centra nové hudby nad tématem krátce a polemicky zamyslel. „Je otázkou, jakou národnostní identifikaci by například mohla nést symfonická báseň Bedřicha Smetany Valdštýnův tábor. Patří kultuře švédské (bez Švédska by tato skladba nikdy nevznikla), nebo české, na základě místa narození autora, který měl navíc jen německé školy? Mozart by mohl sloužit jako další příklad. Jeho opera Don Giovanni by nikdy nevznikla bez objednávky a podpory, které se mu dostalo v Praze v roce 1787. Tím náleží Don Giovanni stejně tak kultuře české, jako rakouské nebo německé.“
Výročí sem, výročí tam, je dobře, že se (přinejmenším prozatím) daří, aby nová hudba v českých koncertních a operních prostorech dostala takto koncentrovaný prostor.