- Inzerce -

Zkouška sirén – Zahuštěný program

Co se bude hrát v Olomouci, Brně a Praze?

Podzim je tradičně obdobím, kdy se konají věci. Je to dáno mimo jiné i neúprosným grantovým kalendářem, podle něhož je třeba peníze přidělené na jaře vyúčtovat do konce roku. Po kulturní střídmosti prvního pololetí je tak podzim naplněn dilematy, jak to stihnout a co si vybrat.

Nejblíže je momentálně začátek festival MusicOlomouc, který proběhne od 25. 10. do 3. 11. Čtrnáctý ročník se koná pod názvem „Into the Darkness“, což bude zjevně obnášet jednak tmu metaforickou v prováděné hudbě, jednak tu skutečnou v podobě koncertů s redukovaným osvětlením. Temnotu budou šířit soubory, které již na festivalu mají své stálé místo, jako olomoucký Lichtzwang nebo švýcarský Mondrian Ensemble. Ten zahraje i novou skladbu Ondřeje Štochla …racek se směje poslední…, která vznikla na objednávku festivalu. Z Portugalska dorazí Ensemble Síntese a s nimi také hudba tamních skladatelů, která ve zdejších sálech příliš často nezní. Jejich koncert má spojovat také inspirace dílem Nobelovou cenou ověnčeného spisovatele Josého Saramagy. Ensemble Terrible z Prahy přivezou várku děl mladší české generace, zatímco Moravská Filharmonie Olomouc festival uzavře orchestrální tvorbou německých a pobaltských skladatelů a skladatelek.

Pražský Orchestr Berg hned na tři večery obsadí divadlo Archa. Dvakrát (27. a 28. 10-) to bude ve spolupráci tanečního souboru 420PEOPLE s hudbou Tomáše Reindla vystoupení INspirace. Jeho inspirací má být minimalistická klasika Terryho Rileyho In C. A americký minimalismus v originále zahraje Berg rovněž v Arše 9. listopadu, kdy provede dokumentární videooperu Stevea Reicha a Beryl Korot Three Tales, tedy příběhy vzducholodě Hindenburg, atomového výbuchu v atolu Bikini a klonované ovečky Dolly.

Od 2. 11. do 20. 11. probíhá v Brně festival Janáček Brno, jehož náplní je především tamní bělovlasá ikona. Nicméně se do programu vešla i hudba současná a stojí za to upozornit především na dva koncerty Brno Contemporary Orchestra. V Mahenově divadle 7. 11. BCO doprovodí Ivu Bittovou a její kompozici Nezabudka. Vedle toho zazní Janáčkův cyklus Zápisník zmizelého v instrumentaci, již dodali otec a syn Miloš a Miloš Orson Štědroňovi. 11. 11. pak BCO v divadle Reduta vedle Janáčka a Stravinského zahraje skladby Edisona Denisova a Sofie Gubaiduliny, představitelů progresivního proudu sovětské hudby 60. a 70. let.

O tom, že je mládí zásadní, se pražské publikum rozhodlo přesvědčit Ostravské centrum nové hudby, respektive tamní ONO, Ostrava New Orchestra s dirigentem Petrem Kotíkem. U pěti skladatelek a skladatelů mladé generace (což znamená věkové rozpětí od čtyřiadvaceti do jedenačtyřiceti let) objednali nové kompozice a ty zazní 15. listopadu v pražském sále DOX+. Poté, co v „zásadní“ sérii ostravští prezentovali soudobé klasiky, jako byl Iannis Xenakis či Bernhard Lang tak dojde na díla generace aktuálně své dráhy startující. Bude to ve Španělsku žijící slovenský skladatel Adrian Demoč (1985), estonská skladatelka koncertní, ale i filmové či divadelní hudby Liisa Hirsch (1984), italský skladatel, saxofonista a etnomuzikolog Christian Ferlaino (1981), český skladatel a interdisciplinární umělec Ian Mikyska (1994) a španělská skladatelka a houslistka María de Grandi Ruzafa (1998).

Pro předběžné naladění si lze poslechnout něco z jejich dosavadní tvorby:


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.